Alarm, vstup = 10Mohm (1B)

Funkce: Oscilátor lze spustit "spojením" svorek A-B, nebo externím napětím přivedeným na B-C.

Přivedením kladného napětí (od +2V) na svorku B se nabije C2, tím se otevře T1 a ten sepne tyr. oscilátor.
Po nabití C2 je tento dále dobíjen kladnými špičkami z oscilátoru přes R6 a tak je T1 stále udržován sepnutý. Stiskem TL1 se osc. vypne. (Vynechání R6 a zvětšení kapacity C2 = alarm s časem, viz 1D).

Alarm s časem (1E)

Funkce obvodu:
Stejně jako (1B) -  navíc je zde časovací C3.
Po náběhu osc. se C3 (a C2) nabíjí kladnými pulsy. Po nabití C3 se obvod vypne.

Funkce součástek:
Tyr. oscilátor: Ty1, D1, D2, C1, L1, R1
Přerušovač:   OPT1. R2, R4, LD1 (samoblikací zelená 3mm)

Časovací obvod:
R6:   nabíjí se přes něj C3
C3:   časovací (tantalový)
ZD3: ořezává napěťové špičky (bez ZD3 se obvod nevypne)
ZD1: blokuje zpětné vybíjení C2, současně chrání T1.
ZD2, D4: chrání T1
T1:   BS170 (BS107) pájet poslední, se zkratovanými vývody, jinak se spolehlivě zničí.

Vstupní obvod:
D3,D5, D6, R5, R7, C4: zapojit dle předpokládaného použití.

Alarm pro rozpínací kontakt (1D)

Funkce obvodu:
Příklad - rozpínací kontakt na dveřích:
V klidu (při zavřených dveřích) je kontakt S1 rozepnutý, C3 je přes R7 nabitý na napětí UB. Po otevření dveří se kontakt S1 sepne, C3 se vybije přes R8 a LED optočlenu, čímž se přes tranzistor Opt2 nabije časovací kond. C2. Napětí na C2 otevře T1 a spustí tyristorový oscilátor. Doba sepnutí T1 je dána velikostí kapacity C2 (asi 40sec). Tyr. osc. je přerušován optronem Opt1 v rytmu blikání LD1.

K součástkám:
C1:        foliový nebo keramický (KER 1,0M Z5U)
C2:        tantalová kapka (CT 6,8u/16V YHC-CA42)
C3:        ellyt, tantal
ZD1:      ochrana elektrody G/T1
D1,2,4:   univerzální
Ty1:        BRX49 (TS08, P0102D) a ekvivalenty -  pozor na pozice vývodů
T1:          BS170 (BS107)
LD1:        LED samoblikací 3mm, zelená
OPT1, 2:  PC817D
L1:           tlumivka radiální 10mH (09P-103J FASTRON)
S1 např:   KSK1C90 - jaz. rozpínací (přepínací) kontakt (GM, GES)

T1 (MOSFET) osadit jako poslední, se zkratovací závlačkou nebo omotat vláskem z licny a pak zapájet do DPS. (Eletrodu G tvoří malý "kondenzátor", velmi citlivý na přepětí). Nebude-li použit vst. obvod (součástky před ABC), nebudou třeba ani propojky.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


Sirénu lze spínat rozličnými způsoby:
Funkci obvodu můžeme vyzkoušet přiložením vlhkého prstu na piny A/B. Potom musíme zvážit, za jakým účelem budeme sirénu provozovat a dle toho vybrat vhodné uspořádání spínacích kontaktů nebo čidla.
Externí napětí - přivedením napětí od 1,5V na piny B/C se siréna aktivuje.
Tak je možno ovládat/spínat sirénu z jiného zařízení/přístroje atp.


Spínací kontakt    - obr.1
Kontakt může být magnetický nebo obecně libovolný mechanický spínač.
V tomto případě je třeba velký vstupní odpor snížit a současně "ošetřit" členem R/C (dle obr1). Jinak se do dlouhých přívodních vodičů naindukuje "brumové" napětí, což by se projevilo stejně jako trvalé ss napětí na vstupu B, čímž by byla siréna stéle v činosti.

Oddělení kontaktu    - obr.2
Pokuď bude kontakt stále sepnut (např. dveřní spínač), bude i siréna stále zapnuta. Proto musíme vstupní ss napětí oddělit kondenzátorem. Zde C1 odděluje ss napětí a dioda D1 vybíjí C1 po rozepnutí kontaktu. Člen R1/C2  "ošetuje" vstup proti naindukovanému brumu.

Zapojení s optočlenem     - obr. 3
Použijeme jej při velmi dlouhých vodičích a zapojení více paralelních kontaktů. Na vstup (pin B) by prakticky nemělo proniknout žádné "brumové napětí" z dlouhých vodičů, případné rušivé zbytky jsou filtrovány členem R/C (R2 a "vnitřní" C2).


Rozpínací kontakt    - obr.4
Rozpínací kontakt lze použít za cenu, že z baterií bude odebírán stálý (i když nepatrný) proud. Právě díky velkému vst. odporu však může být tento klidový proud velmi malý (řádově uA).
    Po malé úpravě (ZD místo R2) může rozpínací kontakt představovat např. i obyčejný drát, druhým koncem "zapíchnutý" do vlhké země (= uzemněný na skutečnou zem). V tomto případě se samozřejmě musí "uzemnit" i svorka C (např. na vodovodní potrubí ap). Vznikne tak uzavřená vodivá smyčka, jejímž přerušením se spustí alarm.

Polovodičové prvky - obr.5
Základní princip obecně spočívá ve vytvoření napěťového děliče, ve kterém polovodičový prvek (čidlo) mění svůj odpor a tím i napětí na vstupu B. Velký vst. odpor přitom umožnuje volit trvalý klidový proud děličem velmi malý - řádově jednotky až stovky uA.
    Příklad na obr. 5 reaguje na dynamickou (náhlou) změnu osvětlení fotočidla. Vzájemnou výměnou Rf1 a R1 bude funkce opačná (aktivace zastíněním). Hodnota (odpor) R1 záleží na použitém fotočidlu.
V praxi místo R1 zapojíme R-trimr (1Mohm až 10Mohm) a hodnotu nastavíme dle potřeby.
Rf1 je jakýkoli fotoodpor nebo fototranzistor IRE5, fotodioda KPX 81 atp.

Zpoždění aktivace alarmu při odchodu/příchodu - obr.6
Při příchodu se venkovním skrytým tlačítkem TL1 vybije časovací C1, poté se vypínačem Pr1 odpojí napájení - alarm je vypnutý. Určitá nevýhoda venkovního tlačítka Tl1 je vyvážena okamžitým poplachem při narušení.
Při odchodu se pouze zapne napájení vypínačem Pr1 - alarm je zapnutý.
    Princip zpoždění: připojením napájení UB se vybitý kondenzátor C1 začne nabíjet přes odpor R1. V této době sepnutí kteréhokoliv z "hlídacích" kontaktů zůstane bez odezvy. Teprve po nabití C1 nad 6V (dáno napětím ZD1) přejde alarm do aktivního pohotovostním stavu. Čas zpoždění je dán kapacitou C1 - zde je zpoždění asi 3min.
    Pr1 je ve skutečnosti přepínač, který po odpojení baterie připojí rezistor R4. Tím se vybije časovací C1 přes D1 a R4. (Jiné řešení by vyžadovalo buď další tlačítko, nebo trvalý svodový proud přes vybíjecí rezistor a tedy i trvalý odběr proudu).

 

vloženo 2015